Ve dnech 26. až 30. října vyrazila výprava našeho klubu do partnerského města Barendrecht jako součást delegace CLUBu 2020 Louny-Barendrecht. CLUB se stará o spolupráci mezi Louny a Barendrechtem a pravidelně pořádá vzájemné návštěvy mezi různými zájmovými skupinami napříč těmito městy. Tématem letošního roku byly koníčky a volný čas a tak jsme dostali pozvání přímo od Jana Kernera a Arieho de Jonga, předsedů klubů z obou stran, na červnové simultánce k příležitosti našeho přesunu pod městskou knihovnu (Arie tehdy uhrál velmi cennou remízu s Radkem Volkem).

V sobotu 26. vyrazilo auto odvážlivců ve složení Radek Ulrych, Tomáš Hons, Jakub Udržal a Josef Kerner vstříc západním zemím. Po snesitelných deseti hodinách cesty jsme dorazili a následně jsme se během pár dní zúčastnili mnoha aktivit od veslování po prohlídku zbrojnice dobrovolných hasičů. Nejvíce nás ale samozřejmě zaujal šachový program.

V pondělí pro nás barendrechtský šachový klub připravil simultánku s tamním nejsilnějším hráčem FIDE mistrem Martinem Roobolem. Předtím jsme ale také navštívili trénink, který simultánce předcházel. Přestože se konal na naše poměry vcelku pozdě – v 18:45 – na dětech, které byly rozděleny do několika skupin dle výkonnosti, nebyla vidět známka únavy.

Samotné simultánky se zúčastnilo 23 hráčů včetně nás, Radkova hostitele Berta, našeho pozdějšího průvodce Johna a předsedy klubu Petera. Martin prokázal svoji šachovou sílu (podpořenou fyzickou mohutností) a získal téměř 70 % bodů. Čest naší výpravy zachránil Radek, který jako jediný vybojoval remízu. Soupeř po odvážném zahájení spíše bojoval o vyrovnání a přestože nakonec získal mírnou iniciativu, nakonec to byl on, kdo vynutil opakování tahů. Hru nám zpříjemňovali pánové pravidelně roznášející občerstvení, čímž doplňovali bohatou nabídku nápojů (mimo jiné tři druhy piva).

Šachový program pokračoval další den cestou do Rotterdamu a návštěvou muzea šachových figurek za doprovodu šachistů Johna a Eda. Cestou jsme se stavili zahrát si na velké šachovnici v tamní knihovně. Tato zastávka se nakonec protáhla na celou hodinu, ale byla s vítězným koncem.

Ukázalo se, že muzeum jsou pouhé tři malé místnosti. O to více ovšem vyniklo, kolik setů mají – prý přes devět set a snaží se dosáhnout na celý tisíc. Viděli jsme opravdu vše, co nás jen napadlo. Od slavných šachů z Harryho Pottera, přes LEGO šachy a různé malované sety zobrazující historické armády, až po některé abstraktnější kusy. Své zástupce zde měly i klasické šachové sady, ale podle slečny-zaměstnankyně mezi nimi není naše tradiční Česká klubovka. Před odchodem jsme tedy ještě slíbili, že až se příště vrátíme do Barendrechtu, tak Česká klubovka doplní jejich sbírku.

Den se postupně přelil přes odpoledne k večeru, když jsme postupně prošli blízké tržiště a za přispění Johna jsme ochutnali některá tradiční holanská jídla (speciálně sleď a wafle se těšili oblibě).

Zleva: Josef Kerner, Bert Drolenga, John Bakker, Tjerk-Peter de Bruijn, Jakub Udržal, Tomáš Hons a v podřepu Radek Ulrych

Po cestě zpět do Barendrechtu jsme celou výpravu zakončili v jídelně školy Calvijn Groene Hart, které se zúčastnili i šachoví přátelé Bert, John a Peter. Poděkovali jsme jim za jejich pohostinnost, udělali si několik společných fotografií a především jsme je pozvali k nám do Loun. Další výprava barendrechtského spolku se uskuteční na přelomu dubna a května. Nyní jen doufejme, že vše proběhne hladce a již můžeme přemýšlet, čím zde naše hosty pohostíme a čím překvapíme.

-th-